Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
20.01.2023

Preventivní restrukturalizace neslouží k řešení úpadku, říká Michal Žižlavský

Vláda schválila ve středu 18. ledna 2023 návrh zákona o preventivní restrukturalizaci. Ten má pomoci podnikatelům v přechodných finančních potížích. Jak? Na to jsme se zeptali advokáta JUDr. Michala Žižlavského, zakládajícího partnera společnosti AS ZIZLAVSKY, která působí jako insolvenční správce se zvláštním povolením.

Pomůže preventivní restrukturalizace podnikům, kterým hrozí úpadek? 

Řada podniků se dnes potýká s nepříznivými vnějšími faktory jako jsou výpadky dodávek, nižší objemy zakázek nebo vysoké ceny energií a dalších vstupů. Preventivní restrukturalizace jim může pomoci, ovšem jen tehdy, když řeší své potíže včas. Není to možné v době, kdy už firma neplatí splatné závazky, vyjma případu, kdy jde jen o krátkodobé platební zadrhnutí. Manažeři a vlastníci podniků, kteří využijí možností preventivní restrukturalizace, se tím také chrání proti tvrdým dopadům případné pozdější insolvence.

Které podniky mohou využít preventivní restrukturalizaci? 

Toto řešení je určeno podnikům, které sice mají finanční obtíže, ale nejsou ještě insolventní. Mám tím na mysli to, že nejsou v platební neschopnosti, jak ji definuje insolvenční zákon. Preventivní restrukturalizace rozhodně není nástroj na řešení úpadku podniku. Je to nástroj na odvrácení hrozby úpadku. Proto ten název „preventivní”. Ta hrozba musí být na druhou stranu reálná, protože vstup do restrukturalizace dává manažerům do rukou nástroje, které by jinak neměli k dispozici.

O jaké nástroje jde? 

Preventivní restrukturalizace slouží jako „deštník”, který chrání podnik před právními kroky věřitelů, které by mohly mít devastující dopad na chod jeho obchodního závodu. Nově koncipované všeobecné nebo individuální moratorium dokáže zpomalit čas, který by jinak běžel příliš rychle. Vytváří časové okno pro dohodu dlužníka s věřiteli.

Jak taková dohoda vypadá? 

Formálně jako sanační projekt, který následně vyústí v restrukturalizační plán. Obsahově jde o různá úsporná opatření a provozní změny, která doprovázejí restrukturalizační opatření. Může jít o restrukturalizaci majetku, což znamená například prodej nebo prodej s následným uzavřením nájmu k téže věci. Zahrnuje to restrukturalizaci závazků, například prodloužení jejich splatnosti nebo prominutí části dluhu. Řešením může být také restrukturalizace vlastního kapitálu přes jeho zvýšení příplatkem stávajících společníků nebo kapitalizaci pohledávek věřitelů. Je ale potřeba zdůraznit, že neexistuje žádné univerzální řešení. Každý restrukturalizační plán se musí šít na míru konkrétnímu podniku. V tom se podobá plánům, které známe ze soudních reorganizací.

V soudních reorganizacích jmenuje soud povinně insolvenčního správce se zvláštním povolením. Platí to také pro preventivní restrukturalizace? 

Preventivní restrukturalizace je méně formální řešení než soudní reorganizace. Počítá se v ní se dvěma typy odborníků. První jsou restrukturalizační poradci, které si vybírají sami podnikatelé pro přípravu sanačního projektu a vyjednání restrukturalizačního plánu. Záleží jen na nich, koho si vyberou. Samozřejmě by mělo jít o poradce nebo právnické firmy, které mají dostatečné zázemí, odbornost a zkušenosti v oboru restrukturalizace a insolvence. Druzí jsou restrukturalizační správci, které ustanovuje insolvenční soud. Jen ti druzí musí být insolvenční správci se zvláštním povolením.

Co přináší preventivní restrukturalizace věřitelům? 

Aby to fungovalo, získávají věřitelé, kteří podpoří restrukturalizaci podniku, určité benefity. Především mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek, a to i když se preventivní restrukturalizace nakonec nepodaří a podnik skončí v insolvenci. Týká se to nejen bank, které poskytují provozní financování. Platí to pro dodavatele energií, zásob, a také pro advokáty, kteří poskytují v rámci preventivní restrukturalizace právní služby.

Zdroj: Advokátní deník, 20. 1. 2023