Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
13.05.2019

Dluhy z živnosti zmizí rychleji

Dluhy z živnosti zmizí rychleji. Nová směrnice zkrátí oddlužení živnostníků na tři roky, vrátit věřitelům nebudou muset žádnou minimální částku

Evropská unie požaduje rychlejší a snadnější oddlužení pro živnostníky.

Neúspěšní živnostníci se budou moci svých dluhů zbavit rychleji a jednodušším způsobem než dosud. Oddlužení živnostníků by v budoucnu mělo trvat tři roky, tedy o dva méně než nyní. Zároveň by nebyla uvedena žádná minimální částka, kterou musí svým věřitelům zaplatit.

Nová pravidla zavádí evropská směrnice, která na konci března prošla Evropským parlamentem. V květnu by ji měla definitivně schválit Rada EU. Jednotlivé státy pak budou mít dva roky na to, aby změnu zapracovaly do svých zákonů.

„Změna může pomoci spoustě poctivých živnostníků,“ říká Zdeněk Tomíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Pokud ale lidé půjdou podnikat s vidinou toho, že se nic nestane, když se jim to nepovede, tak to není správná cesta a trh to jen zhorší,“ upozorňuje muž, který po odchodu Karla Havlíčka na ministerstvo průmyslu asociaci dočasně vede.

Do oddlužení dnes mohou vstoupit jen ti živnostníci, kterým to odsouhlasí jejich věřitelé. Poté už pro ně platí stejná pravidla jako pro ostatní lidi − dluhů se zbaví, pokud za pět let splatí alespoň 30 procent svých závazků.

Tomíček se ale zároveň obává negativních dopadů na věřitele, zejména z řad ostatních podnikatelů. Změna podmínek pro osobní bankroty by navíc mohla vést i k tomu, že banky budou při schvalování podnikatelských úvěrů obezřetnější.

Podle údajů společnosti CRIF v Česku loni zbankrotovalo 5482 podnikajících fyzických osob, což je nejméně za posledních pět let. Nedařilo se hlavně těm z obchodu, stavebnictví či v pohostinství. Z krajů dopadl nejhůře Moravskoslezský a Ústecký. Zkrachovalí živnostníci loni podle společnosti Insolcentrum uhradili věřitelům průměrně asi 18 procent závazků. To je třikrát více, než kolik splatí ostatní podnikatelé v úpadku.

SOUVISEJÍCÍ

NÁZORY  Zkrachoval? Žádné peníze mu nepůjčíme! Když se člověk baví s podnikateli ze Spojených států a z Evropy, narazí okamžitě na jeden obrovský…

Do oddlužení budou moci podle EU vstoupit jen živnostníci, kteří jednali s dobrým úmyslem. „Dá se říci, že pokud půjde o podnikatelský neúspěch, který vznikl z nějakých běžných příčin, tak to by tam spadat mělo. Pokud půjde o jinou situaci, jako je třeba zpronevěra prostředků nebo podvod, tak to tam spadat nesmí,“ vysvětluje advokát Michal Žižlavský, který se na insolvenční právo zaměřuje. Podle Tomíčka však bude takové posuzování pro soudy velmi složité. Soudci budou muset umět rozlišit, jestli dluh opravdu vznikl z podnikání a nejde třeba o případ, kdy si zadlužený spotřebitel založil živnost jen kvůli tomu, aby dosáhl na jednodušší oddlužení.

Ve hře je i možnost, že by se mírnější pravidla osobního bankrotu rozšířila i na nepodnikatele − tedy lidi, kteří si nabrali spotřebitelské půjčky a nejsou schopni je splácet. Unie tuto možnost nechává na každém státě. „Bude-li zájem poslanců, senátorů nebo vlády, je možné tu směrnici rozšířit i na fyzické osoby,“ připouští náměstek ministerstva spravedlnosti Jeroným Tejc.

Směrnice se do českého práva dostane v rámci novely insolvenčního zákona. Ten byl naposledy změněn letos v lednu a začne platit v červnu. Nová pravidla umožní oddlužení i lidem s nižšími příjmy. Osobní bankrot budou moci vyhlásit dlužníci, kteří prokážou, že jsou schopni platit každý měsíc alespoň odměnu insolvenčnímu správci (zhruba 1089 korun) a stejnou částku i věřitelům. Pokud se bude dlužník pět let snažit zaplatit co nejvíce, může se dluhů zbavit i v případě, že uhradí méně než v současnosti požadovaných 30 procent závazků.

Končící ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) však už minulý týden uvedl, že dluhy z podnikání vnímá jinak než ty, které vznikly například kvůli spotřebě.

S takzvanou nulovou variantou oddlužení, kde není uvedena minimální částka, kterou musí dlužník věřiteli uhradit, ostatně ve sněmovně narazil i Kněžínkův předchůdce Robert Pelikán (ANO). Jeho verze navíc tehdy počítala s dobou trvání sedm let, a ne tři roky, jak nyní navrhuje Brusel.

Osobní bankroty spotřebitelů tak čekají spíše menší úpravy. „Chtěl bych znovu otevřít debatu nad požadavkem, že dlužník musí zaplatit každý měsíc alespoň dvojnásobek odměny insolvenčního správce, řadě lidí to zavírá dveře k oddlužení,“ navrhuje například poslanec a zpravodaj poslední insolvenční novely Jan Chvojka (ČSSD).