Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
03.02.2021

ČAK VARUJE PŘED SNIŽOVÁNÍM ODMĚN INSOLVENČNÍCH SPRÁVCŮ

Česká republika poskytuje prostřednictvím institutu oddlužení veřejnou službu svým občanům, kteří se ocitli ve finanční tísni a umožňuje jim nový začátek a znovuzapojení do společnosti a do ekonomického života.

Stejné cíle si klade i evropská směrnice – aby poctiví podnikatelé v úpadku dostali po úplném oddlužení druhou šanci. Poskytování veřejné služby ale nelze zajistit bez zabezpečení jejího financování, varuje ČAK ve svém stanovisku.

„To spočívá ve finančním zajištění fungování insolvenční justice a profese insolvenčních správců. Financování insolvenční justice je vyřešeno prostředky ze státního rozpočtu a je každoročně podle aktuálních potřeb navyšováno, stejně jako jsou pravidelně valorizovány platy insolvenčních soudců a dalších pracovníků justice. Agenda insolvenčních správců, kteří působí jako podnikatelé, je financována z jejich regulované podnikatelské činnosti. Regulace spočívá mimo jiné v tom, že odměny insolvenčních správců jsou stanoveny obecně závazným právním předpisem.“

V poslední době, pokračuje stanovisko, se objevily názory zejména v neziskovém sektoru, že by se do systému financování agendy insolvenčních správců mělo zasáhnout.  „Je zapotřebí upozornit na skutečnost, že bez zabezpečení financování agendy insolvenčních správců, kteří musejí mít ze zákona dostatečné materiální vybavení a personální zázemí, nebude proces oddlužení reálně fungovat. Hrozí kolaps dosud fungujícího systému oddlužení a to, že procesem projde bez kontroly každý. Je třeba důrazně varovat před systémovými změnami financování insolvenčních správců bez dostatečné předchozí analýzy personálních a materiálních nákladů činností, které jim zákon svěřuje, pokud nemá dojít k ochromení insolvenční justice a dosud fungujícího systému oddlužení.“

Odměny insolvenčních správců za administraci procesu oddlužení nebyly valorizovány od roku 2008, byť inflace od roku 2008 činí 17,6 procenta, průměrná hrubá mzda od roku 2008 vzrostla o 50,55 procenta a soudní poplatky, ze kterých ovšem nelze hradit činnosti insolvenčních správců, již byly z důvodu inflace od roku 2008 zvýšeny o dvacet pět procent (ze čtyř procent na pět procent), upozorňuje Komora s tím, že plošným zkrácením oddlužení z pěti na tři roky by došlo k dalšímu snížení zdrojů financování této agendy o čtyřicet procent, neboť nejnáročnější je počáteční fáze oddlužení a tato agenda je kompenzována až v další fázi oddlužení, která se navrhuje zkrátit. „Zdroje financování agendy insolvenčních správců nelze zaměňovat s jejich ziskem, neboť z nich hradí personální a materiální náklady na výkon svěřených agend. Správci pracují s rozpočtovým výhledem na pět let a zisku dosahují až po více než třech letech činnosti (v průměru po třiceti devíti měsících). Systém financování agendy insolvenčních správců byl vytvořen v roce 2008, kdy nebylo možno oddlužit podnikatele, na které jmenovitě směrnice cílí. Proces oddlužení podnikatelů je výrazně administrativně a časově náročnější. Tyto zvýšené náklady insolvenčních správců nejsou dnes nijak kompenzovány.“

V rámci odborné diskuse se objevily návrhy, jak ztráty způsobené dopadem novely kompenzovat. Jedná se o koncepty valorizace a diverzifikace odměny podle jednotlivých různě náročných fází oddlužení a o rozložení hrazení odměny v delším časovém období, i po přiznání osvobození od dluhů. Taková řešení předvídá i samotná směrnice. Tyto návrhy představují možné řešení otázky financování systému oddlužení, je však třeba o nich vést kvalifikovanou debatu, zohledňující poznatky praxe. „Česká advokátní komora prozatím neměla možnost se této debaty účastnit. V každém případě je nezbytné zohlednit v těchto úvahách skutečnost, že již předchozí novely z let 2017 a 2019 přenesly na insolvenční správce podstatnou část soudní agendy (zejména agendu přezkumu pohledávek). Insolvenční správce neprovádí jen rozdělování peněz mezi věřitele. Realizuje celou řadu zákonem uložených povinností, jejichž rozsah je od roku 2019 více než dvojnásobný, bez jakékoliv kompenzace v systému financování. Vzhledem k uvedenému je zcela nevhodný případný zásah do systému financování této agendy v podobě tržně soutěžních motivačních prvků. Insolvenční správce není agentem věřitelů ani opatrovníkem dlužníka. Je procesním subjektem, který má v insolvenčním řízení jasně vymezenou roli, stejně jako další procesní subjekty, kterými jsou soudy a státní zastupitelství. Stejně jako náklady na činnost soudů nebo státních zastupitelství nemohou být hrazeny na provizním základě, ani náklady na administraci procesu oddlužení jako veřejné služby nemohou být hrazeny podle toho, co správci nátlakem vymůžou z dlužníků, nehledě na to, že výdělkové možnosti dlužníků nemohou ovlivnit,“ uzavírá ČAK.

Skutečnost, že se chystá v závislosti na projednávané novele úprava odměn insolvenčních správců, se zmínila na sekci ČAK pro insolvenci Anežka Janoušková jako host z ministerstva spravedlnosti s tím, že jejich pracovní skupina tím reaguje na některé podněty poslanců na zavedení motivační odměny insolvenčních správců. Samo ministerstvo jde zatím spíše cestou kompenzace ztráty způsobené na odměnách insolvenčních správců v důsledku zkrácení procesu oddlužení.

„Různé modely odměn insolvenčních správců v oddluženích v posledních týdnech intenzivně analyzujeme. Jedná se o oddlužení podle nového režimu po transpoziční novele insolvenčního zákona. Pokud bychom neprovedli změnu, odměny insolvenčních správců klesnou. Nyní se totiž odměna automaticky vypočítává z počtu měsíců, po které dlužník setrvává v oddlužení. Se zkrácením doby oddlužení z pěti let na tři roky logicky dojde ke zkrácení o dvacet čtyři měsíčních odměn,“ vysvětluje tiskový mluvčí MSp Vladimír Řepka. Takový pokles by se však mohl podle jeho slov negativně projevit na intenzitě dohledu ze strany insolvenčního správce, který je pro řádný proces oddlužení a zajištění maximálního uspokojení věřitelů velmi důležitý. „Naším cílem není snižování odměn, ale nalezení vyváženého řešení. Hledáme model, který nepoškodí insolvenční správce, vyjde z realistických předpokladů schopnosti dlužníka průběžně splácet a nepůjde na úkor uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.“

Podle předsedy podvýboru pro insolvence Výborného se uvažuje o tom, že by zůstalo zachováno současné pravidlo, že dlužník musí splatit věřitelům částku rovnající se odměně insolvenčního správce, odměnu za sepis návrhu na oddlužení, a nově by se mělo zavést pravidlo, že odměna správce by byla plovoucí, vypočítaná z očekávaného příjmu dlužníka za posledních šest měsíců v průběhu oddlužení. Před takovým řešením ale varuje člen představenstva ČAK Michal Žižlavský: „Odměna insolvenčního správce nemůže být plovoucí, stejně jako nemůže být plovoucí kvalita jeho práce. Správci nerozlišují dlužníky podle očekávaných příjmů, ale vykonávají svou funkci podle jednotně nastavených pravidel. Zákon stanoví výslovně, že neodpovídají za výsledek, ale za výkon funkce s odbornou péčí.”

 

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Další informace V pořádku