Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
29.07.2021

Advokátům chybí procesní normy

Plnění programového prohlášení vlády v oblasti práva a justice vyznívá rozporuplně. Shodují se na tom zástupci vedení České advokátní komory.  

Advokáti kritizovali výsledky v rámci digitalizace justice, kvůli novému zákonu o znalcích bývá obtížnější sehnat znalecký posudek, problém lidí zatížených exekucemi vyřešila vláda na úkor vymahatelnosti práva ze strany věřitelů. Za největší nedostatek pak považují nedokončené práce na rekodifikaci procesních norem – trestního řádu, občanského soudního řádu a daňového řádu.

Daně

Vládě se rozhodně nepodařilo splnit úkol spočívající v prosazení stabilního a předvídatelného daňového prostředí, s tím, že změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnost, kritizuje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Jen zákon o daních z příjmů byl v jediném roce – 2020 – novelizován devětkrát, vypočítává. Poslední velká novelizace, provedená zákonem č. 609/2020 Sb., která změnila 34 zákonů, byla ve Sbírce zákonů vyhlášena 31. 12. 2020 a nabyla účinnosti 1. 1. 2021. Legisvakanční lhůta tak činila méně než 24 hodin. Vánoční daňové balíčky se staly standardem.

„Superhrubá mzda byla sice zrušena, ale podnikatelé se ale žádných úlev, pokud jde o možnost odpočtu zaplaceného pojistného, nedočkali. Podařilo se naopak realizovat projekt MOJE daně, který zajišťuje propojení s daňovou informační schránkou a umožňuje on-line komunikaci s finanční správou.“

Jako velkou nulu označila Novotná nový zákon o daních z příjmů, který je plánován již několikáté volební období a nepodařilo se jej navrhnout ani této vládě. Jediné, co bylo zavedeno, je paušální daň z příjmů, která v sobě zahrnuje platbu daně z příjmů, odvody sociálního i zdravotního pojištění a pro některé skupiny podnikatelů je opravdu výhodná. „Problém je v tom, že projekt byl spuštěn poměrně rychle, a podmínky pro přihlášení do systému museli podnikatelé splnit k 1. 1. 2021 – a protože je vyloučen pro plátce DPH, řada podnikatelů si nestihla zrušit registraci k DPH, a proto paušální daň nemohla využít. Opět se dostáváme k nesplněnému: závazku, že změny budou prováděny s dostatečným odkladem účinnosti.“

Jak závěrem konstatuje, velká novela daňového řádu byla provedena až v r. 2020 s účinností k 1. 1. 2021. „Byl, jak jsem uváděla, zaveden systém MOJE daně, ale dalšího snížení administrativní zátěže jsme se nedočkali. K některým změnám – zavedení povinnosti vrátit nesporný odpočet nebo navýšit úrok za neoprávněné zadržení vrácení daně donutil vládu Ústavní soud a Nejvyšší správní soud,“

Trestní právo

„Programové prohlášení vlády v oblasti Právo a spravedlnost se vládě nepodařilo splnit. Závazek, že právo musí být předvídatelné a vymahatelné, padl s prvním vyhlášením nouzového stavu,“ konstatuje člen představenstva ČAK Petr Toman. Ani závazek zkvalitnit legislativní útvary ministerstev podle něj rovněž nevyšel. „Tyto nedodržené obecné závazky se pochopitelně dotýkají i trestněprávní oblasti. Zde bohužel ani po dvaceti pěti letech nevyšel závazek dokončit legislativní práce na novém trestním řádu. Stejně tak se nepodařilo prosadit účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců,“ konstatuje dále Toman. Pravdou je, doplňuje, že i v trestněprávní oblast došlo za uplynulé roky k pozitivním změnám, ty však nebyly předvídány programovým prohlášením vlády. „ Za nejdůležitější považuji zvýšení hranice škody v trestním zákoníku, rozšíření možnosti aplikace dohody o vině a trestu i v řízení o zvlášť závažném zločinu a další úpravy kladoucí důraz na ukládání peněžitého trestu apod. Za obhájce jsem rád, že byl z advokátní iniciativy doplněn trestní řád o povinnost policejního orgánů poskytnout kopii protokolu o podaném vysvětlení. Je to zdánlivá maličkost, ale po těch třiceti letech nesmyslných dohadů potěšila.“

Legislativní proces a insolvence

Vláda se svým programovým prohlášením zavázala klást v tomto volebním období důraz na kvalitu přijímaných právních norem. To se jí nedařilo, kritizuje plnění programového prohlášení vlády v oblasti justice člen představenstva ČAK Michal Žižlavský. Nejprve je ale podle něj třeba ocenit, že v roce 2019 dosáhla přijetí velké “oddlužovací” novely insolvenčního zákona, a to přesto, že se liší názory na obsah této normy, zejména pak na míru úlev dlužníkům. „Krátce na to se ale vláda vydala cestou podivného experimentu s částečnou implementací evropské směrnice o insolvenci a restrukturalizaci. Na základě návrhu ministryně spravedlnosti obešla standardní legislativní proces a navrhla schválit transpoziční novelu insolvenčního zákona ve stavu legislativní nouze. Proti tomu se postavila Česká advokátní komora, neboť jde o koncepční normu se závažnými dopady do stovek tisíců insolvenčních řízení, kde zákon takový postup neumožňuje. K námitkám České advokátní komory se připojila další odborná a podnikatelská veřejnost.“

Poslanecká sněmovna na základě toho neschválila projednání novely ve stavu legislativní nouze. Současný stav vládní předlohy je ten, že leží v Poslanecké sněmovně, většina poslanců zřejmě pochopila, že jde o nekvalitní normu a nezahájila ani její projednávání v prvním čtení. Novela již v tomto volebním období zřejmě přijata nebude, přestože původní lhůta pro implementaci směrnice již skončila.

Vláda se rovněž zavázala, že posílí úlohu LRV. Namísto toho ji v řadě důležitých norem na základě výjimek obcházela, což se zákonitě odrazilo na kvalitách právních norem, které posílala do Poslanecké sněmovny. I tento postup ČAK opakovaně kritizovala.

Naopak lze ocenit, pokračuje Žižlavský, že ve stavu legislativní nouze vláda prosadila přijetí zákonů, označovaných jako Lex Covid justice, které pomohly řešit některé palčivé problémy, spojené s pandemií koronaviru. Řada podnikatelů tak mohla využít v těžkém období dočasný nástroj ochrany před věřiteli v podobě  mimořádného moratoria. „Jinak ovšem nízkou kvalitu nouzové legislativy potvrzuje počet rušených koronavirových opatření ze strany Nejvyššího správního soudu.“

Jak dále Žižlavský uvádí, největší téma v kapitole Právo a spravedlnost programového prohlášení vlády se týkalo dokončení legislativních prací na novém civilním řádu soudním a novém trestním řádu. Vláda se v tomto směru zavázala završit pětadvacetileté rekodifikační úsilí, což se jí bohužel nepodařilo. Zejména příprava civilního řádu soudního vázne, je poznamenána změnami složení expertní skupiny a práce se nacházejí teprve ve stádiu základních tezí věcného záměru. Naopak vláda splnila svůj závazek předložit návrh zákona o hromadných žalobách, který pod novým názvem, jako zákon o hromadném řízení, prochází od března loňského roku Poslaneckou sněmovnou. „Pravda ovšem je, že poslanecká sněmovna letos v lednu přerušila jeho projednávání v prvním čtení. Jednoznačného úspěchu v oblasti justice vláda dosáhla pouze přijetím nového zákona o znalcích, jehož kvality prověří praxe.“

Digitalizace justice

„Stav digitalizace justice se za poslední funkční období kabinetu opravdu nijak významně nezměnil, naopak, tempo rozvoje je stále zoufale pomalé,“ uvedl k dalšímu programovému bodu místopředseda ČAK Martin Maisner. Dlouholetá diskuse o elektronickém spisu se podle něj nikam neposunula. „O dálkovém přístupu pro strany a jejich právní zástupce nemůže být ani řeči a není slyšet ani o nějakém pilotním projektu,“ podotkl. Dodal, že soudy pracují většinou se systémy z 90. let, a žádné masivní investice se nyní v tomto ohledu neplánují.

Exekuční řád

Vláda ve svém programu akcentovala i předvídatelnost a vymahatelnost práva. Předvídatelnost se podle názoru místopředsedy ČAK  Tomáše Sokola zlepšuje, zato vymahatelnost utrpěla nově přijatými změnami exekučního řádu. „Než by stát aktivně řešil problém těch, kteří se většinově zcela nezodpovědně zadlužili a teď jsou pro stát sociálním břemenem, přenesl řešení na věřitele, kteří to prostě zaplatí tím, že jejich pohledávky nebudou vymahatelné, “ konstatoval.
Ohledně vymahatelnosti práva na druhou stranu podle Sokola nelze pominout, že Česko je v rychlosti soudních řízení pátou zemí v EU. „Byť není jisto, do jaké míry se o to přičinila tato vláda a do jaké míry to prostě je výsledkem schopnosti těch, kteří v justici pracují,“ poznamenal.
Jak dále Sokol konstatuje, Komora se vyjádřila i k tomu, že se stále nepodařilo dokončit legislativní práce na novém trestním i občanském soudním řádu. U druhého z procesních předpisů upozornila, že od vypracování základních tezí v roce 2018 ministerstvo spravedlnosti dlouho nezveřejnilo žádné další kroky – až letos ministryně Marie Benešová jmenovala nové členy pracovní komise pro rekodifikaci. Ohledně trestního řádu Sokol pochválil ministerský legislativní odbor za spolupráci.

Zákon o znalcích

Na nepříznivé dopady nového zákona o znalcích, který je účinný od počátku letošního roku, upozornil další místopředseda ČAK Robert Němec. Předpis totiž znalcům výrazně zpřísnil podmínky a řada z nich kvůli tomu sama skončila. „Z praxe již nyní víme, že zajistit pro klienty znalecký posudek se kvůli snížení počtu znalců, ať už v důvodu jejich ukončení praxe nebo v důsledku skutečnosti, že jako bývalý znalecký ústav nyní nesplňují požadavky kladené na znalecké kanceláře, stává problematické,“ sdělil Němec, který má  výhrady i k vládnímu návrhu zákona o hromadném řízení. Po několikátém přepracování už podle něj materiál neodpovídá návrhu, který ČAK připomínkovala. Doplnil, že nejrozumnější by bylo legislativní práce zcela zastavit a počkat na přijetí příslušné směrnice EU.

Zdroj: e-news.cz, 29. 7. 2021

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Další informace V pořádku