Menu
Zavřít

Média

Více informací
Zpět na media
06.01.2020

Levné oddlužení spustilo lavinu

Oddlužovací novela otevřela stavidla smazání dluhů i lidem s velmi vysokými nesplacenými závazky. Měsíčně do oddlužení vstupuje asi 3000 lidí.

Od června loňského roku platí nová pravidla oddlužení spotřebitelů a živnostníků. Více než půl roku jsme mohli sledovat, co přináší v praxi. Proto je na čase shrnout první výsledky pozorování a zaměřit se při tom na to, kdo a proč nové oddlužení využívá.

Dle předchozí právní úpravy platilo, že odpuštění části dluhů dosáhl jen ten dlužník, který zaplatil věřitelům nejméně 30 procent svých dluhů. Tuto hranici však zmírnilo takzvané pravidlo jedna plus jedna. Podle něj se oddluží každý, kdo po stanovenou dobu platí náklady řízení a ještě jednou tolik zaplatí věřitelům.

S jistou mírou zjednodušení se dá tedy říci, že náklady jsou 1100 korun, věřitelé dostanou také 1100 korun. Znamená to tedy, že do oddlužení může vstoupit každý, komu zbývá 2200 korun měsíčně nad nezabavitelnou částku. Když výše uvedenou částku vynásobíme 60 měsíci, zjistíme, že v minimalistické verzi pětiletého oddlužení stačí zaplatit celkem 132 tisíc korun.

Výhodnější než kdy jindy

Snazší představě toho, co přinesla nová úprava, snad pomůže ilustrace dvou modelových příkladů. Dříve se člověk s celkovým dluhem 800 tisíc korun oddlužil za pět let, když zaplatil náklady řízení 66 tisíc a 240 tisíc korun věřitelům, tedy celkem 306 tisíc korun. U dlužníka s dluhem deset milionů to bylo šedesát šest tisíc korun a tři miliony korun, tedy 3 000 066 korun.

Dnes se v obou případech stejný člověk oddluží, a to bez ohledu na výši dluhu, za 132 tisíc korun. Znamená to, že má-li dluh 800 tisíc korun, zaplatí o zhruba 170 tisíc méně. U desetimilionového dluhu je to dokonce téměř o tři miliony méně. Ještě více byli zvýhodněni důchodci, invalidé a mládež s dluhy z dětství – ti se mohou oddlužit už za tři roky a stačí, když zaplatí 79 200 korun.

První výsledek pozorování účinků nové úpravy je ten, že se zdvojnásobil počet osob, které do oddlužení vstupují. Před novelou to bylo téměř 1500 dlužníků měsíčně, po novele je jich více než dvojnásobek.

Pozornější pohled přitom ukazuje, že jde o tři různé skupiny osob. První tvoří lidé s průměrnými dluhy v řádu statisíců korun, kteří dříve nesplňovali limit úhrady třiceti procent dluhů z důvodu příliš nízkých příjmů. Dnes jim mírnější podmínky umožňují vstoupit do oddlužení, jak ukazuje modelový příklad dluhu ve výši osmi set tisíc korun.

Vykoupí se i živnostníci

Zajímavější je ale možná druhá skupina osob, kterou reprezentují dlužníci s mimořádně vysokými dluhy. Původně se zvažovalo, že se budou moci oddlužit jen lidé s dluhy do maximální výše 2,2 milionu korun. Toto pravidlo se ale nakonec do zákona nedostalo. Takže neexistuje žádné omezení výše dluhu, který lze řešit cestou oddlužení. A právě to přitahuje osoby, často živnostníky, s astronomickými dluhy. Pro tuto skupinu osob je totiž oddlužení extrémně výhodné, jak ukazuje modelový příklad s dluhy ve výši deset milionů korun.

A konečně třetí skupina osob zahrnuje především důchodce, kterým stačí zaplatit za tři roky 79 200 korun, a to opět bez ohledu na výši dluhu.

Pro všechny tři skupiny dlužníků jsou podmínky oddlužení ekonomicky výhodnější, než byly dříve. Asi se nelze divit tomu, že je využívají.

Varoval bych však zákonodárce před tím, aby ve zmírňování podmínek oddlužení spotřebitelů dále pokračovali, například při implementaci evropské směrnice o druhé šanci. Ta po nás totiž nic takového nepožaduje. Měli bychom mít na paměti, že výhodnější podmínky pro dlužníky sice uzákonil stát, ale zaplatí je věřitelé. A z věřitelů se snadno mohou stát dlužníci.

Autor je insolvenční správce, advokát a řídící partner advokátní kanceláře Žižlavský

MICHAL ŽIŽLAVSKÝ

insolvenční správce

 

Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Další informace V pořádku