oceneni 2016
oceneni 2015
oceneni 2015

clanky

EPRAVO.CZ Digital: Michal Žižlavský: Věřitelská reorganizace hit roku 2014

02.10.2014
img

Můžete popsat hlavní směr českého korporátního insolvenčního práva?

„Myslím, že trend směřuje jednoznačně k tomu, co pracovně nazývám druhou generací insolvenčního práva. První generace se soustředila jen na částečné uspokojení pohledávek věřitelů z prodeje majetku dlužnické korporace, která následně zanikla. Druhá generace dává důraz také na zachování hodnoty podniku dlužníka a pracovních míst všude tam, kde to dává smysl. Česká úprava zde následuje našeho německého souseda, který se již v roce 1991 vydal cestou Hlavy 11 amerického konkursního řádu – nezaměňovat s Hlavou 22 Josepha Hellera - a umožnil insolventním korporacím oddlužení cestou soudní reorganizace. U nás tato možnost existuje od roku 2008, kdy byl zrušen zákon o konkursu a vyrovnání a kdy jej nahradil nový insolvenční zákon.“

 

Nakolik se u nás dají využít německé zkušenosti?

„Německé zkušenosti s reorganizacemi podniků jsou pro nás inspirativní a využitelné. Německo provádí reorganizace insolventních korporací již téměř čtvrt století a logicky je dál než my. Praxe ukázala, že v Německu nejlépe funguje model označovaný jako přenesená reorganizace. Jde o řešení, které lze v principu uchopit i u nás. Na druhou stranu je třeba vnímat, že reorganizace může legálně probíhat jedině v právním rámci národního insolvenčního řízení. Probíhá-li hlavní nebo vedlejší insolvenční řízení u českého soudu, musíte dobře znát nejen české právo, ale i reálnou praxi českých soudů. Rychlý a kvalifikovaný procesní postup je klíčový pro zachování provozu podniku. Pro úspěch reorganizace v českém justičním prostředí nestačí jen pouhá znalost zahraničních modelů.“

 

Zmínil jste přenesenou variantu reorganizace. Proč „přenesená“?

„Přenesená je proto, že se v ní role původních vlastníků korporace přenáší na strategického investora. Ten postupně přebírá práva akcionářů korporace nebo vlastníka podniku, přináší čerstvé peníze anebo novou možnost úvěrového financování a hlavně nezaujatý pohled a novou strategii. Jde vlastně o specifický druh M&A  transakce, která může mít řadu podob. V německých poměrech je to nejčastěji zkrácená verze bez reorganizačního plánu, kterou české právo nezná, nebo hybridní model zakomponovaný do reorganizačního plánu. V českých poměrech jsme toto řešení úspěšně dopracovali a vyzkoušeli například při reorganizaci textilního podniku SAMETEX. Banka jako majoritní věřitel zde naši kancelář nejprve prosadila jako insolvenčního správce. Společně s ní a dlužníkem jsme pak realizovali koncept soudní reorganizace založený na horizontální sektorové fúzi. Zní to složitě, ale do české korporace prostě vstoupil nadnárodní investor a začlenil si jí do své evropské struktury. Celý proces od podání insolvenčního návrhu do skončení reorganizace jsme zvládli za rok a jeden měsíc. Dnes to dokážeme zkrátit o několik měsíců za využití tzv. předbalené reorganizace, ovšem s podporou majoritního věřitele nebo věřitelů. Máme také k dispozici širší rejstřík možností, které nám dává poslední velká novela insolvenčního zákona.“

               

Co vlastně přinesla korporacím v roce 2014 novela insolvenčního zákona?                

„Šlo o rozsáhlou revizní novelu. Jejím cílem bylo zhodnotit po šesti letech aplikace insolvenční zákon z roku 2008 a odstranit jeho chyby a „úzká hrdla“. Úplný popis změn přesahuje možnosti tohoto rozhovoru. Účastníky pracovní snídaně, kterou k novele insolvenčního zákona pořádalo Epravo.cz, zaujaly změny modelu obranné reorganizace a zejména pak věřitelská varianta reorganizace.“

 

Obranná reorganizace?       

„Správně bych měl hovořit spíše o nekonsenzuální variantě reorganizace. V případě této verze reorganizace novela pomáhá zejména menším podnikům. Podstatně rozšiřuje počet případů, kdy je přípustná reorganizace pojatá jako ochrana dlužníka před věřiteli. Po novele je reorganizace bez prvotní podpory věřitelů dostupná všem podnikatelům, kteří mají roční obrat nad 50 milionů korun českých nebo mají více než 50 zaměstnanců. Snížily se tak limity pro vstup do nekonsenzuální reorganizace, neboť dříve muselo jít o podnikatele s ročním obratem nad 100 milionů korun českých nebo s více než 100 zaměstnanci. Proces reorganizace tak nyní mohou zahájit i menší firmy, než tomu bylo dříve, a to i tehdy, když se jim z počátku nedaří přesvědčit věřitele o vhodnosti tohoto řešení. Větší počet korporací v potížích se nyní také může bránit věřitelskému insolvenčnímu návrhu spojenému s návrhem na likvidační řešení úpadku cestou konkursu. Management korporací v úpadku získává více času na to, aby zpracoval reorganizační plán a přesvědčil věřitele o tom, že je pro ně reorganizace výhodnější než konkurs. V tom je prvek obrany proti individuálnímu tlaku věřitelů. Proto obranná reorganizace.“

 

A co velké korporace a věřitelská reorganizace?

„Zejména pro velké korporace, ale i pro menší podniky, vymodelovala poslední novela insolvenčního zákona koncept „věřitelské“ reorganizace. Proč věřitelské? Protože klíčoví věřitelé, kteří obsadí věřitelský výbor, mohou po novele při splnění zákonných podmínek nejen odvolat, ale nově i jmenovat členy statutárního orgánu a dozorčí rady dlužníka. Toto řešení funguje zejména ve spojení s tím, že současně odejmou dlužníkovi právo sestavit reorganizační plán anebo tehdy, když dlužník tohoto svého práva sám nevyužije. Jde o novinku, po které věřitelé dlouho volali. Významní věřitelé tak nyní mohou legálně převzít iniciativu v insolvenčním řízení dlužníka, který ještě provozuje podnik. Nejde přitom o nedovolené ovládání dlužníka s negativními důsledky pro věřitele, které zatížily například insolvenční řízení Oděvního podniku v Prostějově. Věřitelská reorganizace vyžaduje aktivní a zejména kvalifikovaný postup majority věřitelů. Z důvodu právně ekonomické náročnosti je vhodná až pro podniky určité velikosti.“

 

Kdo může na reorganizaci vydělat?

Neodpovím vám bonmotem, který možná čekáte, sice že právníci. Podívám se na to z pohledu významnějších beneficientů. Reorganizace, která je provedena včas, umožňuje manažerům a majitelům korporací dočasně zastavit placení starých závazků, udržet provoz podniku a legálně oddlužit firmu.  Omezuje také jejich osobní rizika, která letos posílila nová pravidla správy korporací a zavedení osobního ručení majitelů za závazky insolventních korporací. Úspěšná reorganizace také zvyšuje šanci věřitelů na uspokojení jejich pohledávek a umožňuje další pokračování obchodních vztahů. Investor, který vstoupil do již zmíněné textilky SAMETEX, měl například tak silný zájem na udržení vztahů s obchodními partnery, že převzal v plné výši všechny závazky k nezajištěným věřitelům. Je pravda, že bankám jako zajištěným věřitelům se někdy jeví reorganizace problematičtěji. I zde ale existují případy, kdy jim přináší reorganizace lepší a bezpečnější řešení, než jakého by dosáhly jinak. Například když se jim vytvoří prostor pro rychlý prodej jejich pohledávek investorovi, který chce vstoupit do kapitálové struktury insolventní korporace.  A z toho plyne poslední okruh osob, které mohou zajímat reorganizace, a těmi jsou investoři. Ti mohou získat profit tím, že koupí v bezpečném právním rámci legálně oddlužený podnik korporace, která nezaniká a dále pokračuje ve své činnosti. V mnoha oborech je efektivnější koupit cizí aktiva než je sami vytvářet.“

 

Autor: Jaroslav Kramer

Foto: Archiv AK ŽIŽLAVSKÝ



Zpět